čeští dravci

Poštolka obecná je drobný  dravec o něco větší, než hrdlička.Vyskytuje se v celé Evropě, Africe a velké části Asie. Hmotnost samce dosahuje v průměru cca 180 g a samice 220 g a rozpětí křídel se pohybuje mezi 68 až 80 cm. Údaje se však podle různých zdrojů mohou velmi lišit, protože poštolky jsou široce rozšířené a liší se nejen ve velikosti, ale i v barvě. Jako všichni sokolovití mají poštolky výrazně zašpičatělá křídla a dlouhý ocas. Výrazným znakem samce je červenohnědě zbarvený s  tmavými skvrnami, u samic a mláďat s tmavými příčnými pruhy nebo vlnkami. Spodní část těla je světlejší s podobnými tmavými skvrnami jako na hřbetě. Samci mají šedé temeno a týl hlavy, zatímco bílé hrdlo lemuje výrazný černý vous na líci. Šedý mají i ocas, který je většinou bez pruhů, jen na konci mají širokou tmavou pásku. Samice a mláďata mají ocas hnědý s tmavým příčným pruhováním. Nejcharakterističtější je pro poštolky jejich třepotavý let, kdy se udržují ve vzduchu na jednom místě, vyhlížejí kořist a po jejím zahlédnutí útočí střemhlavým letem. Tento způsob lovu ji odlišuje od krahujce obecného, který však při lovu letí nízko nad terénem a i silueta křídel má u krahujce tupější zakončení. Poštolky za letu poměrně rychle mávají křídly a po několika úderech dělají přestávku. Při kroužení mají široce rozevřený ocas.  Poštolka obecná se dokáže dobře přizpůsobit prostředí. Nejhojněji hnízdí v otevřené krajině s alejemi nebo skupinami stromů, ale i na okrajích lesů a v poslední době se stahují i do měst. Hnízdí od konce dubna do července jednou ročně, v případě velmi příznivých podmínek můžou výjimečně zahnízdit i dvakrát. Samice snáší zpravidla 3–7 vajec. Inkubace trvá cca 28 dní. Po vylíhnutí shání potravu jen samec, ale samice se k němu po pár dnech přidává a krmí mláďata 23 až 33 dnů. Poštolky se živí převážně  hraboši, větším hmyzem, ještěrkami a ptáky zdržujícími se na zemi.